August Wilhelm von Hofmann | |
---|---|
Narození | 8. dubna 1818 Gießen |
Úmrtí | 5. května 1892 (ve věku 74 let) Berlín |
Místo pohřbení | Dorotheenstädtischer Friedhof |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu Univerzita Giessen |
Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Bonnu Royal School of Mines Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně |
Ocenění | Královská medaile (1854) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1870) Cena Faradayovy docentury (1875) Copleyho medaile (1875) Albertova medaile (1881) … více na Wikidatech |
Děti | Albert von Hofmann |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
August Wilhelm von Hofmann (8. duben 1818, Gießen – 5. květen 1892, Berlín) byl německý chemik. Studoval především syntetická organická barviva.[1] Klíčový byl jeho výzkum anilinu, uhelného dehtu či formaldehydu. Soustředil se na chemii experimentální, pracující pro potřeby průmyslu. Chemii vystudoval na univerzitě v Giessenu, pod vedením Justuse von Liebiga. V letech 1845–1865 působil v Anglii, jako ředitel Royal College of Chemistry v Londýně. Poté se vrátil do Německa a byl profesorem na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Je po něm pojmenován Hofmannův přístroj - elektrolyzér pro rozklad vody na vodík a kyslík.
August Wilhelm von Hofmann byl iniciátorem vzniku Německé chemické společnosti (Deutsche Chemische Gesellschaft), která vznikla v Berlíně po vzoru britské Chemical Society v roce 1867. Spoluzakladateli byli Adolf von Baeyer, C. A. Martius, Carl Scheibler, Ernst Schering, Hermann Wichelhaus. Hofmann byl pro první dvouleté období zvolen jejím prezidentem.[2][3]
<ref>
; citaci označené Bugge
není určen žádný text